Význam mezinárodní letecké přepravy v posledních letech vzrostl. V současnosti letecké společnosti v Rusku a ve Společenství nezávislých států v těchto zemích přepravují velké množství cestujících. Rovněž vzrostl počet letů zahraničních leteckých společností do těchto zemí nebo přes ruský vzdušný prostor. Ruská právní úprava mezinárodní letecké přepravy definuje přepravu jako jakoukoliv leteckou přepravu, u které je alespoň jedno místo přistání situováno na území jiného státu. Rusko se účastní více než 130 dvoustranných mezinárodních smluv o letecké přepravě. Pojem letecká přeprava cestujících a zavazadel byl poprvé vymezen mnohostrannou Varšavskou úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě z roku 1929 (Úmluva). Ustanovení Úmluvy o odpovědnosti přepravce mají velký praktický význam. Podle Úmluvy byli přepravci odpovědni za škody na životě nebo tělesném zdraví cestujících, pokud ke škodné události došlo na palubě letadla nebo v průběhu nastupování nebo vystupování. Přepravci byli rovněž odpovědni za zničení, ztrátu nebo poškození odbavených zavazadel nebo nákladu, pokud ke škodné události došlo v průběhu letecké přepravy. Konečně byli přepravci odpovědni za zpoždění při přepravě cestujících, zavazadel a nákladu. V současnosti je podle ruského práva přepravce odpovědný za cestující a náklad podle práva Ruské federace, mezinárodních smluv, jimiž je Ruská federace vázána, jakož i podle smlouvy o přepravě cestujících a zavazadel. Odpovědnost přepravce za škody na životě nebo zdraví cestujících upravuje ustanovení čl. 59 Občanského zákoníku Ruské federace, pokud právo, smlouva o přepravě cestujících nebo mezinárodní smlouva, kterou je Rusko vázáno, nestanoví vyšší míru odpovědnosti. Za ztrátu, zmenšení obsahu nebo poškození či zkažení zavazadla cestujícího a náklad je přepravce odpovědný v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Ruská federace vázána.