Význam mezinárodní kombinované přepravy narůstá a lze jen těžko najít kombinovanou přepravu, která by neobsahovala přepravu po silnici. Smlouva v mezinárodní silniční přepravě je pak upravována úmluvou CMR, která na kombinované přepravy pamatuje ve svém článku 2. I když byl tento článek přijat před více než padesáti lety, stále vzniká s jeho aplikací řada nejasností. V důsledku těchto nejasností je pak toto ustanovení interpretováno soudy i doktrínou odlišně. Jednota pak nepanuje ani v otázce, zda je článek 2 CMR jediným ustanovením použitelným pro kombinovanou přepravu nebo nikoli. Dopad úmluvy CMR na kombinované přepravy však jde každopádně za článek 2 a ovlivňuje mimo jiné vnitrostátní legislativu, nebo nové unifikace, jako jsou Rotterdamská pravidla. Právě Rotterdamská pravidla si kladou za cíl zacelit alespoň částečně mezeru, která zde v oblasti úpravy mezinárodní kombinované přepravy existuje. Potenciální kolize s úmluvou CMR je pak možná jedním z důvodů, proč ratifikační proces Rotterdamských pravidel zatím vázne.